SURPMO a.s.
Projektové středisko
Hradec Králové

Československé armády 219/24
500 03 Hradec Králové

Tel: 495 514 729
Fax: 495 511 366
e-mail: surpmohk@iol.cz

 

SURPMO a.s.

 

Stavebně-historické průzkumy
k urbanistickým pracem  SURPMO na Moravě
Josef Němec 
1986
JUBILEJNÍ SPBORNÍK věnovaný dr. Dobroslavu Líbalovi

Celá historie SURPMO a jeho dílo je svázáno s vlastní metodicko výzkumnou činností. Profil tohoto ústavu po celá desetiletí utvárela osobitá badatelská atmosféra, fluidum zvláštní osobní angažovanosti pro vec a svázání, sdružení ba prímé prolínání teorie s praxí.

Tento princip neustálého vzájemného ovlivnování obou pólu vývoje, pri respektování objevených umeleckých hodnot i zákonitostí stavebne-historické podstaty, mužeme hodnotit jako stimul akceschopnosti SURPMO. V této souvislosti nutno pripomenouti, kolik nového, kolik limitujícího, ale také kolik inspirujícího prinesla a stále vrší pracovní fáze stavebne-historickýchpruzkumu k urbanistickým pracem, zpracovaným v ústavu.

Urbanistická báze trvale spojuje ústav s mnoha desítkami historických mest v celé republice. A zde se prezentuje v první linii pracovního postupu onen specifický podklad, nezajistitelný nikde jinde než v SURPMO: stavebne-historický pruzkum objektu pro asanacní územní plány, dnes územní plány historických zón. Z prehledu urbanistických prací SHP lze dnes sestavit tematické okruhy, napr. mesta reservacní, jihoceská nebo moravská, na jejichž príkladu chci uvést šíri záberu a spolupráce architekta s umeleckým historikem. Výcet zkoumaných mest presahuje dnes již dve desítky a lze ocekávat další nárust dle nárokování národních výboru-porizovatelu územne plánovací dokumentace. Co do objemu a významu stojí v popredí mesta Brno a Olomouc, mesta s mimorádne bohatou stavební historií vcetne národních kulturních památek as radou vývojových specifik.

Mezi zvláštní prínosy brnenských pruzkumu pocítáme poznání hodnot historické zóny ve spojitostech urbanistických celku jádra – Špilberku – Starého Brna. Dále docenení tvurcího urbanistického prínosu 19. Století, které realizovalo v Brne nejen radu architektonických solitéru, ale i velkoryse koncipovanou zástavbu okružní trídy kolem jádra. V Olomouci, která má po Praze nejvetší a nejcennejší mestskou památkovou rezervaci , cílí urbanistický SHP až k podrobnejší blokové pasportizaci v merítku 1:200, metodicky propracované na pražských blocích.

Ostatní zkoumání moravská reservacní mesta-Jihlava, Telc, Kromeríž, Znojmo, Mikulov, Nový Jicín- predstavují rozsáhlý blok poznatku, které podstatneji rozšírily a objektivizovaly skutecne dochované, casto i dosud skryté stavebne-historické hodnoty. Vzpomenme jen príkladu mestských sínove-atriových domu v Jihlave, kromerížských kanovnických domu nebo zvýraznení hodnot rostlé, románské pudorysné osnovy Znojma. V kategorii mest s význacnými historickými jádry ci zónami bylo zpracováno 14 úkolu: Uherské Hradište, Uherský Brod, Hranice, Šternberk, Šumperk, Trebíc, Holešov, Boskovice(ghetto), Lipník nad Becvou, Mohelnice, Prostejov, Tovacov, Litovel. Práve v této kategorii byly objevy nejcastejší a usmernení dalšího postupu projektanta-urbanisty nejpotrebnejší, zásluhou SHP byly opravovány a rozširovány státní památkové seznamy (viz. Hranice, Šternberk, Boskovice), byl doložen dominantní význam pudorysné osnovy jádra(viz. Uherský Brod, Prostejov), došlo k revizi a podstatnému objasnení stavebních dejin techto zkoumaných mest.

Urbanistické pruzkumy SHP si brzy získaly respekt a odbornou autoritu nejen ve vlastních radách projektantu SURPMO, ale i mimo ústav v celé kulturne-památkové oblasti, u funkcionáru národních výboru a co je treba si pripomenout, také v zahranicí, kde tato pracovní metoda byla prejímána. Rozhodující zde bylo a zustává to, že SHP ze SURPMO není prepisem jiných údaju, není kompilací, ale výhradne materiálem z terénu, oprený o skutecnost a fyzické poznání zpracovatele na míste samém. Dnes existuje urcitá hut, ci rekneme škola SURPMO, která i pri strídání generací, pokracuje v díle dle výchozí metodiky. Za tento optimální a perspektivní stav jsme vdecni osobnosti dr. Dobroslava Líbala, jehož celoživotní dílo v ústavu je spjato s vytvorením metodiky SHP a který se stal odbornou záštitou, znalcem, odvolací instancí i tvurcem pracovní normy SHP.

 

a1